Je středa ráno a jako každý den je Praha téměř neprůjezdná. Jedu s Jessem Sorensenem, vrchním instruktorem a ředitelem dánské sekce IKMF (Mezinárodní Krav Maga federace), na letiště vyzvednout kolegu, Tamira Gilada, pro kterého se rýsovalo i nečekané překvapení.

Vzhledem k rostoucí popularitě Krav Magy se vedení zpravodajství TV Barrandov rozhodlo natočit s ním rozhovor a kratší příspěvek do ranního zpravodajství. Přípravy pobytu byly hektické a nezbyl čas Tamira o tomto televizním intermezu informovat. První na Ruzyni dorazila televize, chvíli poté přistál Tamir a po odbavení nás hledal v hale. Pozorujíce televizní štáb, zvědavě pokukoval, kdo že důležitý s ním přiletěl  a zkoprněl, když se novináři rozběhli k němu. Zatímco jsme se prodírali zácpou, Tamir odpovídal před kamerou na otázky. Přijeli jsme včas na to, aby nás použil jako figuranty při ukázkách své bojové dovednosti.  Takže poté, co s námi vytřel podlahu a nakopal nás do rozkroku, jsme mohli vyrazit k centru Prahy.

 

Začali jsme střelbou
Svižným tempem jsme se snažili odpravit do Dolních Počernic. Tam, v budově místního sokola,  začínala první plánovaná akce Tamirova pobytu:  „suchá“ část střeleckého semináře. Ten byl primárně určen pro příslušníky a instruktory bezpečnostních složek - speciálních policejních jednotek, celní správy a městské policie.
V tělocvičně Sokola jsme nejprve několik hodin na sucho nacvičovali manipulaci se zbraní, zaměření na cíl, správný střelecký postoj, úchop a tasení zbraně, pohyb se zbraní a přesun do střelecké pozice, střelbu, přesun do snížené pozice a výměnu zásobníku, odstraňování závad, střelbu zpoza překážky a další praktické dovednosti.
Po asi třech hodinách nácviku jsme se všichni dychtivě přesunuli ke střelnici Na Květnici. Tamir tam po několika kolech zahřívací střelby připravil modelové situace, při nichž jsme si v praxi zkoušeli dovednosti nacvičené v tělocvičně. Každého střelce zhodnotil a dal mu několik cenných rad pro další trénink. Klasické předání diplomů, focení a debaty se uskutečnily v příjemné restauraci, součásti areálu střelnice. Tamir byl průběhem a úrovní akce nadšen a navrhl, že bychom jej při jeho únorovém pobytu mohli zopakovat i pro zájemce z řad civilistů.

 

Policisté přijeli z daleka

Vyšší policejní škola a Střední policejní škola ministerstva vnitra v Praze v Hrdlořezích. Téměř po roce, dobrovolně a rád, se Tamir vrací na místo činu. Oproti loňsku, kdy se zdála tělocvična téměř plná, přišlo ještě o něco více lidí, celkem asi sedmdesát. Na většině účastníků je vidět, že se na cvičení opravdu těší a že jsou ve velmi dobré fyzické kondici. Podle toho vypadá i Tamirova rozcvička – ve chvilce je většina účastníků pěkně zahřátá a opocená. Zdá se ale, že se všichni skvěle baví. Nadšení budí Tamirova „hra“, kdy při běhání dokola můžete povzbuzovat běžce před sebou lehkými kopy do zadku.
Cíle semináře jsou stejné jako loni – ukázat účastníkům jakýsi průřez Krav Magou, její jednoduchost a přitom univerzálnost. Obsah je však odlišný. Vnější obrana, vnitřní obrana, boj s nožem, obrana proti hrozbě nožem a pistolí, trocha posilování a strečink. Po celou dobu semináře Tamirovi asistoval Jess a čeští instruktoři. Ti dbali zejména na to, aby všichni cvičící prováděli techniky správně.  Musím se přiznat, že mě překvapilo, kolik policistů přijelo zdaleka – někteří to měli tři až čtyři hodiny jízdy, a přesto s nadšením přijeli. Spousta jich také projevila zájem o další semináře, nebo si již přímo domlouvali podmínky uspořádání semináře pro své útvary či ve svém městě. V jednu chvíli jsme byli doslova zavaleni zájemci o program přípravy instruktorů, následný kurz instruktora ozbrojených složek, nebo civilního instruktora Krav Maga.

 

Ve zbrojovce

Brzo ráno, a tím myslím opravdu velmi brzo ráno, jsme spolu s Jessem a Tamirem nabrali Pavla Klozíka, fotografa a novináře (nejen) Střelecké revue, a vyrazili směr Uherský Brod, tedy do Zbrojovky. Tamirovi svítily oči jako dítěti před bránou Matějské. Vzhledem ke své profesi střeleckého instruktora a praxi v obchodě se zbraněmi se na tento výlet opravdu těšil. Mám dojem, že Tamir zná snad všechny střelné zbraně na světě, a o to víc ho zajímaly jednotlivé detaily z vývoje a výroby zbraní. Česká Zbrojovka má v Izraeli opravdu dobré jméno, a tak si tam Tamir s chlapci z ČZ měl opravdu o čem povídat. Přístup zbrojovky byl špičkový a vše bylo perfektní. Ke konci exkurze nás vzali do zbrojírny, kde jsme si mohli vybrat jakoukoli zbraň, kterou ČZ vyráběla, a vyzkoušet si jí na tovární střelnici. Škorpión, puška na lov buvolů.  No, byl to fakt zážitek.

 

Z nevinné hry vnitřní obrana

Na Brněnsku sice existuje klub, který anoncuje, že cvičí „Krav Maga“.  Bohužel je to však pobočka systému Krav Maga Li, který má s Krav Magou pramálo společného – je jen jakousi modifikací technik karate. Proto jsme náš sobotní seminář v jihomoravské metropoli chápali jako jakousi premiéru a dali si na něm opravdu záležet.
Tělocvična patřila opět Sokolu a dorazili opravdu různorodí lidé: mladí, starší, ženy, dívky, lidé znalí bojových umění i úplní začátečníci. Příjemné bylo, že se téměř všichni usmívali a chovali se k sobě s vzájemnou úctou – atmosféra byla od začátku do konce velmi pozitivní. Po rozcvičce, kterou Tamir nikdy dvakrát stejnou, začal s výukou vnitřní obrany. Z nevinné hry se postupně vyklubala maximálně efektivní technika obrany proti přímému úderu, kopu, či bodnutí. Poté jsme plynule přešli k vnější obraně. Opět jedna univerzální technika skýtá obranu proti všem kruhový útokům – facce, hákům, napadení nožem. Boj s více útočníky, jako lahůdka nakonec obrana proti hrozbě pistolí zpředu - a pět hodin semináře uteklo jako voda. Opět focení, zájemci o tréninky, semináře, střelbu a instruktorský výcvik, děkování, loučení, sprcha, jídlo a báječná cesta po D1 do Prahy.

 

Bledli i někteří zkušení judisté

Že na pražský seminář v neděli přijde nejvíce lidí, to jsme tušili již podle přihlášek přes web. Na hojnou účast jsme se těšili, ale zároveň se tak trochu báli, aby se nám všichni vešli do tělocvičny. Proto jsme se seminář uspořádali v hale Bohemians - a dobře jsme udělali. Příjemným bonusem bylo, že část tělocvičny byla pokryta pružným gymnastickým kobercem. Dalo se na něm nejen krásně poskakovat, ale hlavně bezbolestně nacvičovat techniky boje na zemi. Vzhledem k tomu, že část návštěvníků byla úplnými začátečníky a část již absolvovala několik KM seminářů, připravil Tamir program tak, aby vyhověl oběma skupinám. Začal některými základními technikami, které pak rozvíjel při boji na zemi. Ze zdánlivě bezvýchodných situací se elegantně dostával pomocí jednoduchých a efektivních technik, při kterých bledli i někteří zkušení judisté. Většina účastníků byla seminářem úplně nadšena a ihned po skončení se ptala na možnosti pravidelné výuky, další semináře a letní kemp.

 

Filmařina s Eyalem Yanilovem

Nedělním seminářem nic neskončilo, právě naopak. Za úsvitu, nebo možná ještě před ním, přiletěl do Prahy Eyal Yanilov prezident IKMF, pokračovatel odkazu Imiho (zakladatele Krav Magy) a náš učitel. Pro všechny instruktory a studenty Krav Magy je setkání s Eyalem vždy výjimečnou a inspirující událostí. Proto jsme nadšeně přijali jeho návrh a snažili se mu pomoci s natáčením propagačních videosptů a fotografií pro celou světovou federaci IKMF. Cílem bylo natočit a nafotit materiál z výcviku civilistů, policistů, armády a agentů, a zachytit použití Krav Magy v reálných situacích.
První místo natáčení bylo letiště v Roudnici nad Labem, kde se představovalo zadržení pašeráků drog a zmařený pokus o únos letadla s obchodníky. Aby byl materiál opravdu na světové úrovni, neobešli jsme se bez pomoci několika zásadních firem. Velké poděkování patří především České Zbrojovce, která nám poskytla dva své zbraně pro využití při natáčení, Charouz Motors za zapůjčení vozů Hummer a Cadillac a společnosti Marsjev za vzorky neprůstřelných vest. Z profukujícího letiště jsme se přesunuli do Lužce nad Vltavou, do areálu zvaného  Two Towers. Jde o  areál bývalé betonárky a panelárny, který se stal největší krytou paintballovou hernou ve střední Evropě. Je to přímo ideální místo k armádnímu výcviku boje muže proti muži ve městě. Sluníčko nám krásně svítilo, stihli jsme natočit i obranu proti několika podnapilým chuligánům. A z panelárny jsme vyrazili do Prahy, na Žofín.
Dívky v přiléhavých šatech, bar, pár sklenek alkoholu, rozjetá zábava a  konfliktní jedinec, znáte to? Když to nejde po dobré, tak to půjde po zlém, a Tamir ví, jak na to. Prostředí undergroundového klubu Cross nám poskytlo skvělé zázemí pro natočení několik scének z prostředí barových konfliktů. Naštěstí jsme i stihli si objednat jídlo z blízké restaurace a při krátké pauze mezi natáčením ho v rychlosti sníst.
Hned poté co, kamera s poslední scénou vypnula kamera, jsme vyrazili do fotografického ateliéru. Nekonečný maratón fotek se zbraní, bez zbraně, rozfázování jednotlivých technik, ochrany třetí osoby.Čas letěl, a když jsme před druhou hodinou ráno opouštěli ateliér, všechny moje myšlenky se upínaly k posteli a krátkém spánku.

 

Hezky se to dívá, když nepředvádějí na vás

Hammer punch (kladivo) je jeden z nejsilnějších úderů. Tentokrát to odnesl budík. Spal bych ještě chvilku, ale musel jsem vyzvednout Tamira s Jessem a přijet s nimi do Intersparu do Hostivaře. První scénka byla přepadení auta v podzemních garážích, poté přepadení s nožem u bankomatu, pokus o znásilnění na opuštěném schodišti a napadení policisty při běžné kontrole dokladů. Poté jsme se rozdělili na dvě skupiny – první jela s Tamirem v policejní uniformě nafotit akce se zbraněmi České Zbrojovky, druhá se s Eyalem vydala k zastrčené benzínové stanici, která byla již několikrát terčem loupežného přepadení.
Po krátkém rozhovoru s vedením stanice a paní, jež byla naposledy přepadena, jsme provedli rekonstrukci přepadení a možné techniky obrany proti pachateli. Samozřejmě je nejlepší vydat pachateli tržbu a nechat si to zaplatit od pojišťovny, není ale od věci mít připravené i jiné řešení. Například pokud pachatel zastřelí vašeho kolegu či náhodného svědka, není moc pravděpodobné, že by vás po vydání tržby nechal jít.
Po akci na benzínce jsme jeli opět na střelnici nafotit a natočit střelbu a střelecký trénink. Poslední částí bylo natáčení před televizním klíčovacím pozadím, na které je pormítán záznam.. Eyal si dával na provedení technik opravdu záležet, takže to chvílemi dost bolelo. Hezky se na to dívalo, když to nepředváděl zrovna na vás.
Na závěr se sluší poděkovat našim studentům z pražského klubu Krav Magy, kteří nám ve svém volném čase pomáhali s přípravou seminářů a natáčení. A také všem ostatním, kteří se na natáčení a zdárném průběhu tohoto maratonu podíleli a pomohli nám s ním.